Úderová technika


   Nejdříve se zmíním o držení pálky, protože existují dva různé způsoby jak ji držet. Poté se budu věnovat samotným úderům.


Držení pálky


   Tedy jak jsem již uvedl výše, existují dvě diametrálně odlišná držení pálky - klasické (evropské, horizontální) a tužkové (penholderové, vertikální, asijské).
Klasické držení
evropské držení   Klasické držení je přirozené Evropanům. Dlaň svírá držátko, kolem něhož jsou obtočeny malík, prsteník a prostředník, zatímco ukazovák se opírá o okraj čepele pálky. Při forhendovém držení se ukazovák posouvá více ke středu plochy pálky, čímž se zvyšuje přítlak při forhendových úderech. Obdobně bekhendové držení se vyznačuje posunem palce ke středu pálky, opět je citelně zvýšen přítlak při bekhendových úderech, ale při rychlé změně na forhend musí dojít k přechytnutí, což je při rychlých úderových výměnách značně brzdící aspekt. Ideální je držet pálku stejně na bekhend i forhend, ale někteří špičkoví hráči lehce nebo i více přechytávají a nečiní jim to větší problém.

Tužkové držení
asijské držení   Tužkové držení je typické pro Asiaty, odpovídá jejich přirozenému způsobu jedení pomocí hůlek. Při tomto držení je držátko sevřeno mezi palcem a ukazovákem, zbývající tři prsty se opírají o čepel pálky. Vysoce dominantní je hra forhendem, většinou se hraje jen jednou stranou pálky, jen výjimečně oběma stranami, protože dochází při při bekhendu, k nadpřirozenému překroucení předloktí. I asijské držení má své odlišnosti od normálu, pro nás Evropany ale hodně vzdálené a těžko postihnutelné.


   A teď již k samotných úderům. Nejzákladnější rozdělení úderů je na údery hrané zprava (forhendem) a zleva (bekhendem), dále jak velkou silou jsou zahrávány (slabé, střední, velké a maximální), jak dlouhý je úder (krátký, středně dlouhý a dlouhý), poté ještě s rotací a bez rotace atd. Zde je metodická řada úderů, které se dnes používají

Korbel- Podání
- Přímý úder
- Lift
- Topspin
- Drajv
- Smeč
- Slajs
- Čop
- Náraz
- Lobovaná obrana
- Kontradrajv
- Blokink
- Kontratopspin
- Stopbal


Podání


   Podání je velmi důležitý prvek hry, který slouží k přípravě následné akce, udržení aktivity ve hře, ale také k zisku přímých bodů nebo zjevné herní výhody po jeho nekvalitním příjmu.
1. Podle druhu rotace rozeznáváme:
  a) podání bez rotace - je používáno hlavně začátečníky, kteří se teprve učí umisťovat podání tam, kam chtějí, ale v rychlém provedení se dá použít i jako překvapivý prvek.
  b) podání se spodní rotací - pohyb paže s pálkou je veden shora dolů a současně dopředu a míček je udeřen pod těžištěm, čím prudčeji tím větší rotace bude dosaženo.
  c) podání s boční rotací - míček je udeřen v boční rovině, podávající hráč s eopět snaží docílit styku pálky s míčkem v tečně.
  d) podání s horní rotací - pohyb paže s pálkou je veden sdola nahoru a současně dopředu a míček je udeřen nad těžištěm.
  e) podání kombinovaná - kombinují rotace, nejčastěji horní nebo dolní s boční rotací, je to účinnější než podání s jednou rotací.
2. Podle délky letu rozlišujeme:
  a) krátká podání - míček dopadá těsně za síťku, mají za úkol znemožnit soupeři rozvinutí útočné, nátlakové hry.
  b) podání středně dlouhá - nejméně účinná, při takových podáních nemá soupeř problém přejít okamžitě do liftu, drajvu či topspinu, cože není pro podávajícího dobré, takové podání používejte jen pokud disponujete výborným blokinkem.
  c) podání dlouhá - oblíbená a efektivní, přesné rychlé a dlouhé podání dokáže soupeře velmi zaskočit a vám to přinese bod v podstatě bez práce.:-)
3. Podání s psychologickým účinkem:
  a) podání s vyskokým nadhozem - vysoký nához vám umožní udělit míčku větší rotaci a navíc soupeřova pozornost bude narušena nutností sledovat míček po delší dobu.
  b) podání hraná v pokleku - kromě vysokého stupňe boční rotace je míčku přidělena i rotace spodní či horní, kterou se v pokleku snažíme skrýt.
  c) podání s množstvím klamavých pohybů - znesnadňují soupeři odhadnout, kdy došlo ke kontaktu míčku s pálkou, což mu znepříjemní odhad směru rotace míčku
   Podání ve velice důležité, protože je to zahájení hry a hráč by měl myslet na to, jak bude hra dále probíhat. Měli byste vždy vědět, proč podáváte zrovna "tam" a ne jinam.    Další důležitá věc je příjem podání. Musíte být aktivní v příjmu, nedovolit soupeři diktovat pravidla, vy byste měli být ten kdo je určuje! Musíte se snažit odhadnout smysl soupeřova podání a poté se ho snažit zmařit. Výborným zahájením je například odehrání míčku těsně za síťku, což nedovolí soupeři okamžitě přejít do útoku. podání


Přímý úder


   Přímý úder se v dnešní době již prakticky nepoužívá. Místo něj se používá spíše údery jako drajv a kontradrajv, které ho plně nahrazují.
   Důvod, proč se dnes s přímým úderem téměř nesetkáme je fakt, že postrádá jakoukoli rotaci, což je v dnešní době prakticky nepoužitelné, avšak začátečníci se na něm učí například umisťování míčku, takže se nedá říct, že by úplně vymizel. přímý úder bekhendem


Lift


   Lift je útočný úder s nízkým stupněm horní rotace, hraný slaboustřední silou. Pohyb paže s pálkou směřuje zdola nahoru a mírně dopředu, míček je udeřem v tečně nad těžištěm a je mu tak udělena horní rotace. Lift je úder přípravný, používá se k příjmu podání a úderů s dolní rotací. Dnes je lift rovněž nahrazovám topspinem.
   Lift se snadněji provádí forhendem, což vyžaduje i práci těla (snížení těžiště, vytočení trupu...). Liftovat bekhendem je o něco těžší, protože je zde velmi důležitá práce zápěstím.
   Lift se hraje do míčků, které už "padají", nehraje se pod úrovní stolu.


Flip


flip   Flip je v podstatě varianta liftu. Jedná se o úder hraný do krátkých míčků. Nápřah je velice malý, odklopená pálka se dostává pod míček a jemným pohybem předloktí a zpevněného zápěstí nahoru a vpřed ho pošle kam jen chcete, poté je ještě důležité zaklopit pálku.
   U flipu forhendem je nakročena pravá noha, bekhendová varianta se hraje klasicky v čelním postavení.
   U tohoto úderu je hlavní technické provedení a ne silové! Časté chyby jsou příliš uvolněné zápěstí a nebo naopak přehnaně zatnuté, absence vytažení míčku (snaha hrát jen vpřed), absence zaklopení pálky v závěrečné fázi úderu.
   Nejlepší obranou proti flipu je topspin, u kterého musíte pamatovat na plochý odskok míčku po flipu, takže musíte topspin protáhnout hodně nahoru, jinak vám to skončí v síťce.


Topspin


   Topspin je v současnosti asi nejpoužívanější útočný úder. Slouží jak k připravování pozice pro silný úder, tak pro tvrdé zakončování.
   Topspin vychází z liftu, lišší se vyšším stupněm horní rotace a silou, což je dáno prudším švihem paže s pálkou při úderu. Po dopadu míček prudce odskakuje, což je velice nepříjemný moment pro soupeře.
   Topspinů je více druhů:
      - pomalý s velkou rotací a vysokou dráhou (obranou je drajv)
      - prudký topspin s plochou dráhou letu (obranou je bloking)
      - topspin s boční rotací (obranou je to samé)
      - topspin hraný halfvolejem
   Všechny ovedené druhy topspinu lze hrát i bekhendem. topspin


Drajv


   Drajv je útočný úder hraný střednívelkou silou a nepatrnou horní rotací. Velmi dležitá je opět práce tělem, rotace, snížení těžiště atp. Na to se často zapomíná, tak to prosím nedělejte:-). Úder zahráváme v momentu, kdy odskočený míček dosáhne svého nejvyššího bodu. Opět lze samozřejmě hrát forhendem i bekhendem. drajv


Smeč


   Tady není moc co vysvětlovat. Smeč je tvrdý úder jehož cílem je zisk bodu. Do úderu se zapojuje celé tělo, aby byl úder co nejsilnější! smeč


Slajs


   Slajs je základním obranným úderem, který je zahrávám ze střednívelké vzdálenosti od stolu střední silou. Pohyb paže s pálkou je veden shora dolů a dopředu, míček je udeřen pod svým těžištěm a je mu udělena spodní rotace, a třeba i trochu boční rotace.
   Slajsy mohou být zahrávány i těsně za síťku, což potom nedovolí soupeři okamžitě se dostat do útoku. Avšak slajs je velmi snadno přemožen topspinem, tak by se mezi slajsy správného obranáře měli objevit i čopy a nárazy.


Čop


   Čop je klasickým obranným úderem, při kterém je míčku udělena silná dolní rotace, což je dáno prudkým krátkým švihem hrající paže a zejména zápěstí. Charakteristická je také vysoká dráha letu. Když se půjde do čopového úderu spatně připravenou smečí, je téměř jisté že skončí v síti.
   Protiúderem je topspin, do něhož se bez obav můžete pořádně opřít...:-)


Náraz


   Náraz je rovněž klasický obranný úder, který se snaží tvářit jako "slajs" avšak není mu udělena rotace. Cílem je útočníka přesvědčit o tom, že je to slajs či čop. Poté se snaží útočník vytáhnout co nejvíce míček a často to přežene, na což se dá odpovědět tvrdým úderem. Tedy pokud to "nepřežene až za stůl".:-) obranný úder


Lobovaná obrana


   Lobovaná obrana je jediný obranný úder jemuž je udělena horní rotace. Hraje se nejčastěji z velké vzdálenosti a pod úrovní stolu, odkud míček umisťujeme nejlépe na konečnou čáru soupeřovy poloviny stolu, od níž míček odskakuje do prostoru. Díky vysoké dráze letu poskytuje tento úder čas na zkorigování postoje a na znovuobnovení koncentrace po dlouhé výměně.
   Na lobovanou obranu výborně platí topspiny, drajvy (slabší), ale hlavně smeče a nejlépe bekhendem.


Kontradrajv


   Kontradrajv patří mezi protiútočné údery a jak i název napovídá je zahráván hlavně proti drajvům. V dnešní éře topsinů už většinou nenastávají ty dlouhé kontradrajvové výměny, ale jsou nahrazovány topspiny a blokingem.
   Kontradrajvy můžou mít různou intenzitu rotace i síly, jsou zahrávány z různých vzdáleností od stolu, ke styku pálky s míčkem dochází při jeho sestupné fázi letu, ale ještě nad úrovní stolu.


Bloking


   Bloking je základní protiútočný úder, kterým se dá bránit topspin. Při blokingu prostě nastavíte míčku stěnu od které se odrazí, přičemž musíte mít pálku sklopenou do ostrého úhlu (různí se to také podle rotace). Zkušenější mohou dát do úderu i trochu síly.
   Jednodušší a účinnější je blokovat bekhendem, při němž máte klasické čelní postavení a pálku držíte přímo před sebou. Je to ale trochu náročné, protože se musíte pohybovat prostorem.
   Frohendem blokovat je podle mě dost divné řešení situace a měli byste tam picnout spíše kontratopspin nebo drajv, ale blokovat se dá i forhendem. Platí pro něj rovněž sklopená pálka, ale postavení je tentokrát forhendové. bloking forhendem


Kontratopspin


   Kontratopspin je další možnost, jak se bránit topspinu. Je to v podstatě topspin, ale musíte při něm hodně snížit těžiště, zapojit rotaci těla, a nedávat do toho velkou sílu, střední postačí. Kontratopspin bekhendem zase znamená akorát čelní postavení a větší přikrčení před úderem.
   Často dostane míček topspinem kromě horní i boční rotaci, což pak vede k velmi pohledným výměnám.


Stopbal


   Stopbal je obranný úder, který se umisťuje těsně za síťku a jeho pár dalších odskoků bude na stole, má tedy zpětnou rotaci. Používá se když je váš soupeř daleko od stolu, takže se většinou nestihne vrátit včas, aby odehrál míček, a když ano, tak jeho odehrání nebude nijak kvalitní a pro vás to je příležitost mu ukázat, jak umíte zasmečovat:-).
   Ovšem je nutno říct, že naučit se stopbaly zahrávat, tak aby nekončili v síti, je dost obtížné.

© Ping-pong.xf.cz™ 2008 Všechna práva vyhrazena. | Vytvořeno pomocí | HTML 4.01 | a | CSS 2.0 | webmaster